SPECIÁLní koncert PRIMITIVů U Letců na památku Eugena Fialy

nahrávám mapu....

Datum / čas
Date(s) - 07/09/2019
8:00 pm - 10:00 pm

Místo konání
U Letců

Kategorie ne Kategorie


 

Rockový manažer a pódiový vizionář Evžen Fiala se narodil v roce 1939 v rodině zpravodajského důstojníka, kosmopolity a antikomunisty Eugena Fialy, pro jeho italské šlechtické předky zvaného Toscani. Původním povoláním byl soustružník, ale jakmile se v naších zemích objevil rock´n´roll, stal se jeho žhavým stoupencem.

Na přelomu padesátých a šedesátých let Evžen příležitostně zpíval s různými r´n´r kapelami na Jezerce – věhlas získal ovšem spíše svými pohybovými eskapádami a skoky, nežli zpěvem v neumělé fonetické angličtině. Rozhodně byl ale člověkem, který ví, co chce, a hlavně ví, jak to také uskutečnit. Proto, když byl zvukařem Zbyňkem Lánem neboli Binny Lanneyim osloven, zda by jako manažer nemohl vést jednu rock´n´rollovou formaci s názvem Hells Devils, na nabídku (líbil se mu i název kapely) okamžitě kývl.

Na Hells Devils bylo zpočátku hleděno skrz prsty, nakonec jejich instrumentální zdatnost byla víceméně průměrná a ani repertoár nebyl nikterak oslnivý nebo progresivní – covery starých rock´n´rollů (více) anebo instrumentálek od Shadows (méně). Evžen do Hells Devils manažérsky vstoupil někdy na přelomu let 1962–63, v čase, kdy se nacházeli v troskách, v podstatě rozděleni na dvě různé skupinky, které se navzájem nemusely. A přinesl do kapely svou vlastní autoritu a tedy vůdčí osobnost, smysl pro dochvilnost a disciplinu, vědomí party v duchu „jeden za všechny, všichni za jednoho“, smysl pro to, jak se mají hudebníci na scéně pohybovat (show) a hlavně snahu koncerty skupiny ozvláštnit ještě jinak než hudbou. Jednalo se o na koleně vyráběné efekty, blikající bedny, propojení hudby a vizuálna. Fiala prostě dokázal kapelu nabít novou energií.

Soubor měl sice ve svém středu jednu výraznou figuru: zpěváka Miloše Vokurku, zvaného Reddy Kirken, který už na první pohled působil jako prototyp rockera a zpíval fonetickou angličtinou tak přesně, že většina publika ani netušila, že tento jazyk vůbec neovládá. Ale tím hlavním se samozřejmě stal vizionářský manažér a jasná autorita Evžen Fiala. Reddy tak byl zpěvákem, frontmanem, tedy idolem podia, ale na podiu pracoval i Evžen – tu skryt, tu v obraze, zajišťoval mimohudební prvky vystoupení. Za prvé byl konferenciérem kapely a pak také vymýšlel různé světelné a pyrotechnické jevištní kousky, které muziku HD dotvářely. Spolu se svým otcem, produkčním Eugenem Fialou-Toscanim a zvukařským géniem a inovátorem Binny Lanneyim tvořili jakési zázemí pro kapelu, což se ukázalo jako velmi důležité. Evžen byl totiž ideovým vůdcem (to se týkalo třeba výběru repertoáru), přiváděl do kapely nové členy (např. Zdeňka Rytíře), byl hlavním strůjcem nápadů, ale o jejich realizaci se museli postarat jiní – jeho otec třeba zařizoval koncerty a hudebníkům šil speciální černé kalhoty a červené košile, Binny se svou odbornou erudicí opravoval a vyráběl zesilovače, ale snažil se realizovat i manažérovy vizuální nápady.

Evžen Fiala často uváděl koncerty výstřelem z poplašňáku a výkřikem „Ladies and gentlemen, Hells Devils!“, existuje také jeho památná věta, kdy na jednom koncertě kapely, po výstřelu z poplašňáku, vytrhl zpěvákovi mikrofon a zařval: „My tady z toho tu Ameriku uděláme!“Také je pravda, že tím, jak na podiu panoval chaos, panoval chaos i pod podiem, takže někdy to od rozvášněných diváků schytaly židle a zařízení sálu. A občas zasahovala i policie, některé koncerty byly rušeny.

Jak šel čas, postupně se o Evžena Fialu začaly zajímat i orgány státní moci. Z archivů ale vyplývá, že Fiala se dostal do hledáčku StB nikoli jako manažer r´n´r kapely, ale zejména proto, že v té době chodil s Mari Häkkinen, dívkou z finské ambasády. Orgáni ho tak rozpracovali coby potencionálního špiona, ale když zjistili, že ve vztahu sledovaného a cizí státní příslušnice jde úplně o něco jiného než o špionáž, napařili mu alespoň dvěstětrojku – paragraf označující příživnictví do nějž zamontovali ještě jeho manažering Hells Devils. Plus paragraf 205 za ohrožování mravnosti, který chytil za zapůjčení nějakého pornočasopisu.

V červnu 1964 byl tedy Evžen Fiala zatčen a vzat do vazby. A otec Eugen se rozhodl, že je třeba nově nastalou situaci nějak řešit, tudíž starání se o chod kapely muselo jít pochopitelně stranou. Ale HD byli již správně vycepováni a, přes některé změny v sestavě, dále fungovali a hráli. Zato Evženovi moc do zpěvu nebylo – po dvou měsících vazby byl ze zdravotních důvodů sice propuštěn, ale zatím ještě ne odsouzen, a za příživu se tehdy dávaly pěkné pálky. Nakonec jeho otec Eugen díky svým předválečným i poválečným stykům dosáhl toho, že byl syn posléze odsouzen na rok vězení, ovšem podmínečně. Samotní „Ďáblové z pekla“ vydrželi existovat sotva o rok déle – posledním koncertem (už opět s Evženem na palubě) byl v roce 1965 ten v Brandýsi, neanoncovaný, neoficiální, šířený šuškandou, na který přijeli první pražské máničky – tzv. schodaři. A samozřejmě ukončený zásahem Veřejné bezpečnosti. Éra Hells Devils skončila.

V roce 1967 se na přímluvu bývalého bedňáka Hells Devils Erna Šedivého šel Evžen podívat na jeho novou kapelu, v níž bubnoval – jmenovala se Primitiv. Její garážový sound a zpěv frontmana Ivana Hajniše se mu zalíbily, a tak hudebníkům oznámil, že s nimi bude spolupracovat, ba dokonce stane se jejich manažerem. A jako první manažerskou kapku doporučil změnu názvu na The Primitives Group a rovnou se postaral o vytištění propagačních plakátů. Zároveň po odchodu některých členů kapely (těch, kteří vlastnili magnetofon), dal k dispozici svůj magič a pásky a také domluvil příchod kvalitního technika a též produkčního – koho jiného než Binnyho a svého otce Toscaniho. A jelikož doba i technika pokročily zase o krůček dál, začal Evžen Fiala, mocně inspirován hnutím hippes, spřádat své vizuální sny, tentokrát nesoucí se zcela na vlně psychedelie.

„Evžen Fiala byl posedlý hrou světel,“ píše ve svých Bigbítových šlápotách hudební publicista Aleš Opekar. „To, co bylo u Hells Devils v náznaku, snažil se nyní dotáhnout do maxima. Žárovky miňonky si sami nabarvili, na jejich zapínání použili normální startery, jaké se dávaly do zářivek. Mirek Pokoj (zvukař, pozn. autora) umístil žárovky do kornoutů pod činely, takže když bubeník do činelu udeřil, světlo se proměnlivě odráželo…“ a dále „Ohně a výbušniny nejdřív připravoval Evžen sám. Namíchával v kuchyni prášky a nikdo se nesměl přiblížit, aby to nevybouchlo. Pak (v roce 1968, pozn. autora) objevil Zdeňka Hraběte-Pišišvora, který pracoval na atomovém výzkumu v Řeži. Z nadšeného chemika se stal fireman Primitives Group i pozdějších Plastic People. Přijel s kufrem chemikálií, naplnil tři velké stojaté popelníky na pódiu petrolejem, rozsypal barevnou zápalnou směs do okapových rour a show mohlo začít. Na jedné straně jeviště Pišišvor, na druhé Evžen s praporkem – jak mávnul, oheň se rozběhl z obou stran k prostředku a barevně vybuchoval.“

Na přelomu let 1967–68 Fiala na kapelu napojil i skupinu výtvarníků a kunsthistoriků, soustředěnou okolo Ivana Jirouse. Ta pak začala vymýšlet ještě zajímavější a záhadnější efekty, které souvisely s mystikou a pochopitelně s děním na soudobé výtvarné scéně (posmrtné masky, pozadí-obrazy, blýskavé fólie, mystickými znaky pomalované tváře i těla hudebníků atd.).

Vizuální show The Primitives Group ve spojení s interpretací skladeb The Doors, Fugs, Count Five, Mothers of Invention nakonec ale zafungovala, tak jak měla. Na kapelu se pomalu ale jistě začala nabalovat určitá skupina mániček (např. Vladimír „Hendrix“ Smetana, Milan Koch, Oleg Pokorný, Josef Bouček, Martin Harníček, Ivan Čeleda), ze které se později zformovala první rock-undergroundová generace, jež tvořila jádro tzv. druhé kultury.

Srpnovou okupaci roku 1968 Fiala těžce nesl, nicméně dál pracoval pro kapelu. Na začátku devětašedesátého inicioval i natočení němého reklamního šotu Primitives Group pro Skandinávii, kde se domlouvalo turné kapely. Tehdy se ale její počet snížil na čtyři základní členy a navíc u zpěváka Hajniše stále více sílily snahy odejít za hranice.

V březnu 1969, kdy byli Primitives Group v rozkladu, objevil Fiala na Beatsalonu nové koně – jednalo se o skupinu Plastic People of the Universe. Pro jejich pojetí psychedelického rocku se zcela nadchl. Existuje historka, kdy si nechal zavolat Mejlu Hlavsu a pravil mu něco v tom smyslu jako: „Mejlo, Mejlo, už jste nás s Plastiky překonali – tímto vám předávám psychedelické žezlo. A tohohle člověka (ukázal na Pepu Janíčka) přidávám k tomu, protože ten jedinej je s váma schopen hrát.“Nechtěl se ale už stát jejich manažérem, neboť v té době věděl, že bude emigrovat – stalo se tak v dalším průběhu roku 1969, krátce poté co na vlak do Vídně doprovodil frontmana Hajniše.

Evžen Fiala se usadil ve švédském Malmö. Snažil se dělat manažera Hajnišovi a jeho kapelám, ale bez valného úspěchu. Navíc se bohužel dostal do spárů alkoholu a drog. Na začátku 90. let ještě přijel do Československa, neboť The Primitives Group v čele s Hajnišem se měli zúčastnit tzv. Come Backu, festivalu tuzemských kapel z 60. let. Přijel a pil.

Evžen Fiala zemřel ve švédském Malmö v roce 1995.

Zdroj: seriál ČT Fenomén underground … https://www.ceskatelevize.cz/porady/10419676635-fenomen-underground/413235100221005-na-pocatku-byli-hells-devils/8139-evzen-fiala/